Už není ničím neobvyklým, pokud se dejme tomu nedozvíme jména šťastných výherců v loterii, dejme tomu i té účtenkové. Není neobvyklé, že dnes už takoví šťastlivci nekřepčí před televizními kamerami a nenechávají se fotografovat do novin, ale naopak žádají diskrétnost. A to třeba s odůvodněním, že se bojí toho, že by se na ně sesypali jejich nejbližší s finančními požadavky. Kdyby pak tyto odmítli, rozvrátilo by to rodinu, a kdyby se uvolili „trochu přispět“, už by své peníze – jak příbuzenstvo a známé znají – nikdy neuviděli. Protože „jakým právem by žádali vrácení svých peněz, když jsou za vodou, zatímco jsou tu i potřebnější než oni“?

A pokud už se někomu nepodaří majetek ututlat a je dotlačen k tomu, aby někomu půjčil, měl by to ošetřit naprosto dokonalou smlouvou, na jejímž základě by se dalo vrácení adekvátně vymáhat, kdyby něco.

Pokud si chce člověk něco koupit, neměl by rozhodně platit předem nějaké více než zanedbatelné peníze. Protože sliby bývají nejednou chyby a platba předem nikdy neznamená jistotu, že člověk dostane to, co dostat má. A pokud pak protistrana ze stejného důvodu, tedy nejistoty, nechce nabízenou věc vydat bez garantovaného zaplacení, a nejde si to předat z ručky do ručky, je záhodno sehnat si důvěryhodného prostředníka. Jenž peníze přijme a po předání věci odevzdá tomu, komu patří, bez rizika krádeže.

Pokud se člověk žení, měl by také už v zárodku myslet na možný rozvod. A trvat na vhodné a hlavně naprosto jasné a právoplatné předmanželské smlouvě. Jež by mu zaručila, že se v budoucnu neocitne s holou řití, ač měl před svatbou všeho dost a dost, zatímco expartner(ka) se bude topit v přepychu, na němž nemá sebemenší zásluhu.

A protože se ne každé ukončení sňatku řeší rozvodem, stejně jako se tak děje i při jiných příležitostech, není nikdy na škodu zavčasu uzavřít i právoplatnou poslední vůli, respektive závěť. Protože co vy víte, kdy si dáte k snídani kávu podobnou té Vávrově z Maryši? Nebo to s vámi sekne z nějakého jiného důvodu. A je třeba nejen takovou závěť sepsat, ale i ji uložit tak, aby ji někdo nesprovodil ze světa proto, že je v ní na něj pamatováno málo.

Aby k ničemu takovému nebo podobně nepříznivému nedošlo, je třeba si to pojistit. Což už je dnes naštěstí snadná věc.

Stačí pouze zajít k notáři. Právě u toho . Abyste jednou nemuseli pozdě bycha honit.