Antuka = Nadal. Tato rovnice platí již od roku 2005, tedy plných 14 let. Tento třiatřicetiletý Španěl z Mallorky je opravdový fenomén a společně s Rogerem Federerem a Novakem Djokovičem jsou žijícími a stále hrajícími legendami bílého sportu. Tenisový svět za posledních několik dekád nepoznal takového suveréna na jednom povrchu.
První tenisové údery předvedl pod vedením svého strýce. Původně pravoruký mladík byl postupně přeučován na levácké držení rakety, aby jeho hra dělala soupeřům ještě větší potíže. Svůj talent začal naplno předvádět v roce 2001, kdy se stal profesionálem. Pro svět byl ale objeven zhruba v roce 2004 a v roce 2005 již vyhrál slavné Rolland Garros – největší antukový turnaj sezóny (tzv. Major).

French Open, jak se turnaj oficiálně jmenuje, je jeho „zemí zaslíbenou“. Od vzpomínaného roku 2005 tu až do letošní sezony zvítězil 12 krát. To z něj dělá naprostého suveréna. Že je ale všestranně nadaným tenistou potvrdil, když třikrát vyhrál US Open (tvrdý povrch) a dvakrát vyhrál Wimbledon (travnatý povrch). Když v roce 2010 vyhrál US Open, završil tak kariérní grandslam pro vítěze všech 4 majorů v kariéře.
Nadal je také držitelem zlaté olympijské medaile, když na Hrách v Pekingu v roce 2008 porazil Djokoviče a Gonzáleze.

Rekordy se mu doslova lepí na paty. Například hned na startu své kariéry v roce 2005 zahájil sérii 81 vítězných antukových zápasů v řadě. Ta skončila až v květnu 2007 (utnul ji Federer v Hamburku). Co se týká vyhraných turnajů, má jich Rafael na kontě 82, což sice není rekord (ten má opět Federer), ale jedná se o úctyhodné číslo. V Barceloně, kde získal v roce 2017 titul, po něm dokonce pojmenovali centrální kurt. Deset let v řadě (od 2005 do 2014 včetně) se mu podařilo vyhrát alespoň jeden turnaj série Masters v řadě, což se nepodařilo nikomu od roku 1970.
Jedinou trofejí, která Nadalovi tak stále schází ve sbírce, je triumf z Turnaje mistrů, který je soutěží pro nejlepších osm tenistů roku. Vzhledem k letošní formě je tak možné, že sbírka bude kompletní.